F1 okruh Suzuka VC Japonska: vznik, historie, vítězové a čísla

09.01.2026

6 min. čtení.

Michal

Víte, proč se při jménu Suzuka fanouškům Formule 1 okamžitě rozsvítí oči? Tento legendární okruh má pověst místa, kde se rodí velké příběhy, lámou rekordy a kde i malé chyby mohou rozhodnout o vítězi či poraženém v celkovém šampionátu. Jaká je historie tratě, co všechno si už pamatuje a jaké jsou statistiky? Čtěte!

(Zdroj: depositphotos.com)

Vznik tratě, její popis, délka a technické parametry

Suzuka vznikla v roce 1962 původně jako zkušební trať pro Hondu, ale už od začátku měla ambici být technicky jiná, než tehdejší běžné okruhy.

Impuls k výstavbě tratě přišel ještě koncem 50. let, kdy Soičiró Honda chtěl v prefektuře Mie vlastní permanentní areál pro vývoj a zkoušky. Návrh dostal designér John Hugenholtz a od začátku se počítalo s tím, že to nebude jednoduchá trať, ale okruh, který po technické stránce odhalí i ty nejmenší slabiny auta i jezdce.

To, že trať je odlišná, je vidět už při pohledu na její půdorys. Suzuka totiž má tvar osmičky, kde se zadní rovinka překlenuje nad přední část okruhu přes nadjezd. I proto se o ní mluví jako o trati typu crossové a v F1 jde o výjimečný koncept.

Z technických parametrů nejvíc bije do očí spojení délky a počtu zatáček. Na 5,807 km připadá 18 zatáček, takže auto neustále pracuje. Při F1 se standardně jezdí 53 kol, což dává dohromady vzdálenost 307,471 km. Tato čísla vystihují, proč se zde řeší vyvážení mezi stabilitou v rychlých pasážích a trakcí v pomalejších výjezdech

Zajímavostí okruhu je i fakt, že startovní a cílová čára nejsou úplně na stejném místě a posun mezi nimi je přibližně 300 metrů. Zajímavostí je i specifická zatáčka zvaná 130 R, přičemž její název navazuje na poloměr 130 metrů.

Historie tratě z pohledu závodů F1 a její současnost

Suzuka je v kalendáři F1 od roku 1987 a ačkoli dnes už nebývá automaticky špičkou roku, stále má pověst tratě, kde se rozhodují velké věci a to i boje o titul.

Japonsko se přitom v F1 ukázalo už dříve, avšak první dva ročníky VC Japonska byly na Fuji v letech 1976 a 1977 a poté následovala dlouhá přestávka. Návrat přišel až v roce 1987 a Suzuka se následně stala oficiálním závodem Japonska.

Právě díky tomu, že se velká cena často jezdila na konci sezóny, se ze Suzuky stalo místo, kam se jezdilo s tlakem na maximum. Není to přitom jen pocit fanoušků, v historických statistikách je jasně zaznamenáno, že v těchto závodech bylo korunováno 13 mistrů světa v celkem až 39 šampionátových ročnících.

Nejikoničtější jsou souboje Sennu a Prosta, které v letech 1989 a 1990 vyústily v kolize v boji o titul a právě tento boj také rozhodly. Legendární je i finále sezóny v letech 1998 a 1999, kdy o svém titulu rozhodl Mika Häkkinen z McLarenu.

Suzuka se jezdí v kalendáři F1 dodnes, ale existují dvě výjimky. První jsou roky 2007 a 2008, kdy se oficiální Velká cena Japonska přesunula na Fuji. Druhou jsou ročníky 2020 a 2021, které se kvůli pandemii vůbec nejely. Od roku 2024 se na Suzuce jezdí v jarním termínu a už dnes je naprosto jisté, že do roku 2029 bude v kalendáři F1.

(Zdroj: depositphotos.com)

Nejdůležitější sezóny a kdo v nich kdy a jak vyhrál

V Suzuce se opravdu často rozhoduje o mistrovském titulu a některé sezóny se dnes již do jejích historických tabulek zapsaly nesmazatelným písmem.

V roce 1990 se příběh boje o titul zlomil hned po startu v první zatáčce po kolizi mezi Prostem a Sennem. Výsledkem bylo vítězství Nelsona Piqueta na okruhu v Suzuce, ale mistrovský titul si vybojoval Senna a to o 7 bodů před Prostem.

Ročník 1998 je zase učebnicový příklad toho, proč Suzuka tak často rozhodovala o titulu. Michael Schumacher sice v kvalifikaci získal pole position, ale po problémech před startem o ni přišel a startoval z posledního místa. Grandiózní stíhací jízdu mu však ukončil defekt a tak si první titul v kariéře vybojoval Häkkinen.

V roce 2000 byla situace opačná. Michael Schumacher měl znovu pole position, ale Suzuka už nebyla posledním závodem. I tak však Němci dostatečný bodový náskok stačil, aby si při vítězství v Japonsku s předstihem vybojoval titul.

Sezóna 2005 je zase ukázka toho, jak umí počasí otočit víkend naruby a vytvořit závod, na který se vzpomíná roky. Kimi Räikkönen na McLarenu startoval až ze 17. místa, ale během závodu se dokázal probojovat až do čela a vyhrát. Přesto mu to ale na titul nestačilo a ze svého prvního se radoval Fernando Alonso.

Zajímavosti, traťové rekordy, statistiky a další čísla

Suzuka je okruh, který je zajímavý svým profilem kombinujícím technické pasáže ve stylu Monaka a delší úseky ve stylu Imoly. To však není všechno.

V počtu vítězství na VC Japonska vede Michael Schumacher se šesti triumfy, hned za ním je Lewis Hamilton s pěti a poté následují Sebastian Vettel a Max Verstappen se čtyřmi. Mezi týmy je v čele McLaren s devíti výhrami, přičemž za ním se tlačí Red Bull s osmi a Ferrari se sedmi. Mercedes jich už má šest.

Pokud jde o dlouhodobou úspěšnost, zajímavostí je, že Verstappenova 4 vítězství přišla po sobě od roku 2022 do roku 2025. A nešlo jen o závody, například v roce 2025 získal čtvrtou pole position za sebou, takže dominance byla již prakticky od soboty.

Oficiální rekord tratě v závodě je čas 1:30,965, který zajel Andrea Kimi Antonelli na Mercedesu v roce 2025. Pokud jde o rekord v kvalifikaci, zde je nejrychlejší čas 1:26,983 od Maxe Verstappena také z roku 2025 a na monopostu Red Bull. Pokud jde o pole position, zde je rekordmanem Michael Schumacher, který jich má na kontě 8.

Z dalších zajímavostí stojí za zmínku například to, že na plný plyn se jezdí obvykle 63 % délky kola, opotřebení pneumatik dosahuje pouze střední úrovně a opotřebení brzd je velmi nízké. Suzuka je i proto okruh, který je technický a současně rychlý.

Sdílet článek na Facebooku